Právě uplynulo 5 měsíců od smrti Františka, veterána mise KFOR, příslušníka 102. průzkumného praporu a milujícího otce dvou náctiletých dětí. V armádě sloužil 26 let, než mu v roce 2022 lékaři diagnostikovali nemoc ALS.
Tato neléčitelná nemoc postupně ničí nervový systém a vede k úplné ztrátě pohyblivosti. František v rychlém sledu potřeboval velké množství speciálních pomůcek a bezbariérových úprav, zatímco jeho příjmy se propadly na 23000 korun invalidního důchodu. Většina pacientů s tímto onemocněním se dožívá dvou až pěti let. Kéž by to bylo alespoň bez finančního tlaku. V případě vojáků by k tomu napomohla kompenzace do výše původního platu na základě uznání ALS za nemoc z povolání.
V USA tomu tak je už od roku 2008. Amyotrofická laterální skleróza (ALS) je uznávána jako nemoc z povolání u všech vojenských veteránů, kteří odsloužili alespoň 90 dnů. Tato politika se opírá o výzkumy, které ukázaly zvýšený výskyt ALS u vojáků oproti civilní populaci, i když zatím není zcela jasné proč.
Proč mají vojáci vyšší riziko ALS?
Odborníci se shodují, že existuje několik faktorů, které mohou přispívat ke vzniku ALS u vojáků:
Chemická expozice
Vojáci jsou vystaveni těžkým kovům (olovo, rtuť, ochuzený uran), spalovacím zplodinám a dalším toxickým látkám včetně pesticidů.
Fyzická zátěž a trauma
Extrémní fyzická námaha a opakovaná mikrotraumata svalů a nervů mohou přispět k neurodegeneraci. Studie zkoumající bývalé sportovce (zvýšený výskyt byl zaznamenán ještě u atletů) a vojáky ukazují, že intenzivní fyzická aktivita může být rizikovým faktorem.
Mozková traumata (TBI)
Otřesy mozku a výbuchy mohou vést k poraněním mozku a změnám v nervové tkáni, což zvyšuje riziko neurodegenerativních onemocnění, včetně ALS. Americké studie naznačují, že veteráni s anamnézou traumatických poranění mozku mají zvýšené riziko rozvoje ALS.
Infekce a autoimunitní reakce
Vojáci bývají vystaveni exotickým virům a bakteriím, které mohou ovlivnit nervový systém. Některé výzkumy naznačují, že infekce mohou spustit zánětlivou reakci vedoucí k degeneraci nervových buněk.
A jak je to v Česku?
V České republice ALS není uznávána jako nemoc z povolání. Český systém je velmi rigidní – seznam nemocí z povolání je pevně dán nařízením vlády a ALS v něm není.
To znamená, že:
❌ Veterán s ALS v ČR nemá nárok na odškodnění jako za nemoc z povolání.
❌ Ministerstvo obrany ČR mu nevyplatí žádné odškodnění a kompenzace.
❌ Soudní přezkum je prakticky nemožný, protože seznam nemocí z povolání je závazný.
Pokud ALS u vojáka vznikne, jedinou možností je:
➡ Důchod pro invaliditu (3. stupeň)
➡ Příspěvky na péči, kompenzační pomůcky, případně dávky pro osoby se zdravotním postižením
➡ Možná podpora přes charitativní organizace (Spolek VLČÍ MÁKY díky partnerům a dárcům pro Františka zajistil bezbariérovou úpravu koupelny a toalety, polohovací postel a robotické rukavice.)
V podstatě český systém nepočítá s tím, že ALS může souviset s vojenskou službou.
Ačkoli výskyt ALS je velmi vzácný (ročně onemocní zhruba 2 osoby ze 100 000), rozhodně by mělo Ministerstvo obrany ČR učinit kroky k odškodňování bývalých vojáků, u nichž se nemoc vyskytne. Vlastně právě proto, že finanční zátěž z toho plynoucí bude pro rozpočet obrany neznatelná, ovšem pacientům zásadně ulehčí poslední roky života.
➡ Více o americkém přístupu k ALS u veteránů naleznete zde: VA Secretary Establishes ALS as a Presumptive Compensable Illness
➡ Studie prokazující vyšší riziko ALS u vojáků: Military service and related risk factors for amyotrophic lateral sclerosis
➡ Přehled odborné literatury: Amyotrophic Lateral Sclerosis in Veterans: Review of the Scientific Literature (2006)