Den válečných veteránů 11. 11.

Den válečných veteránů vznikl v upomínce na ukončení první světové války, k němuž došlo v 11 hodin 11. listopadu 1918 podepsáním příměří. Poprvé se slavil už následující rok. Ve 20. letech 19. století se stal oficiálním svátkem v USA pod označením "Veterans Day" a v Británii jako "Remembrance Day". Ve Francii či Belgii je znám coby "Jour de l'Armistice". Postupně jej zavedlo kolem 50 zemí po celém světě.

Slaví se obvykle slavnostními nástupy a pochody veteránů, položením věnců u válečných památníků, minutou ticha (v 11:00) a nošením vlčích máků v klopě. Nejvelkolepější oslavou je ceremonie v Londýně - průvod veteránů, jemuž přihlíží královská rodina a desítky tisíc lidí vzdávajících hold.

​

Česká republika se k oslavám Dne válečných veteránů přidává od roku 2001, uznaný zákonem jako významný den je u nás od roku 2004. Oslavy pro širokou veřejnost pořádá pravidelně Praha 2, a sice od roku 2015. Armáda organizuje slavnostní mše a koncert. Další akce probíhají v režii veteránských spolků.

Spojení vlčího máku coby symbolu válečníků nebo padlých vojáků se objevuje v literatuře a umění napříč kontinenty už od starověku. Je to patrně dáno tím, že vlčí mák se snadno uchytí a vzkvétá i na polích a loukách zplundrovaných bitvou, přičemž jeho rudá barva připomíná prolitou krev.

Bylo tomu tak i 2. května 1915 v bitvě u Ypres, když kanadský polní chirurg John McCrae napsal pro padlého kamaráda báseň "Na polích flanderských". Papír s básní zahodil, jiný voják jej sebral a odeslal do časopisu. Báseň si tak získala oblibu po celém světě. Americká profesorka a humanitární pracovnice Moina Michaelová se jí inspirovala a v roce 1918 začala propagovat myšlenku nošení umělých vlčích máků na památku obětí války.

Na polích ve Flandrech divoké máky rostou,

tam mezi kříži, řada za řadou.

Zde ležíme.

Nahoře mezi červánky,

je možná slyšet zpívat skřivánky,

zde dole kanóny jen svoji píseň řvou.

​

My už však nevstanem a je to možná zdání,

že včera ještě žili jsme a byli milováni.

Teď jenom tiše ležíme na polích flanderských.

Náš boj však zase jiní převezmou.

​

Do vašich rukou dáme my teď svou

hořící pochodeň a vy ji neste dál.

Kdyby vám uhasla, vzpomeňte na náš žal,

že jsme tu padli zbytečně.

Jen máky porostou na polích flanderských.

Francouzi a Belgičané používají jako svůj symbol vzpomínky na válečné oběti květ modré chrpy (francouzsky "le bleuet"). V první světové válce byla jedním z mála květů, které přežily na zničených bojištích, podobně jako vlčí mák. Pro Francii má také národní význam, protože modrá barva představuje barvy francouzské armády a republiky. Vojáci francouzské armády byli během první světové války často označováni jako "les bleuets" kvůli jejich modrým uniformám.

Nápadu nošení umělých vlčích máků se hned po válce chopila Francouzka Anne Guérinová, která začala na evropské i americké půdě vyvíjet úsilí, aby vlčí mák nesloužil jen jako symbol vzpomínky, nýbrž i prostředek k získávání finančních prostředků na pomoc válečným veteránům a jejich rodinám. Vlčí máky do klopy vyráběli přímo invalidní veteráni a již na podzim 1921 se podařilo uspořádat první sbírky nazvané "Poppy Days" (dnes v Británii "Poppy Appeal"). O rok později už v Británii běžela "Poppy Factory", kde  kolem 40 invalidních veteránů vyrobilo během roku 24 milionů papírových máků.

​

V Česku začaly vlčí máky prodávat masově organizace Post Bellum - Paměť národa a Vojenský fond solidarity. Tyto máky bohužel nejsou vyráběny veterány. V případě Post Bellum navíc výnos z prodeje (4,3 mil. Kč v roce 2023) nepomáhá v pravém slova smyslu veteránům: "Výtěžek sbírky poputuje Centru pomoci Paměti národa, které se stará o někdejší odbojáře, část výtěžku je určena také na dokumentování příběhů pro Paměť národa." (Viz; Odbojáři jsou myšleni hlavně účastníci 3. odboje a odporu proti komunismu.)

Vojenský fond solidarity pro změnu až po osmi letech existence, v listopadu 2023, umožnil čerpat pomoc právě válečným veteránům ve výslužbě/v záloze (Viz; Do té doby pomáhal jen vojákům v činné službě, resp. jejich pozůstalým). Navíc je nasnadě, že pomoc od organizace kontrolované Ministerstvem obrany ČR budou jen sotva nárokovat veteráni a bývalí vojáci, kteří se cítí ministerstvem odkopnuti třeba poté, kdy je ze služby vyřadily následky úrazu, za nějž neobdrželi ani řádné odškodnění.

​

Ve Spolku VLČÍ MÁKY se od našeho vzniku v roce 2014 hlásíme k odkazu Anne Guérinové. Naše máky vyrábíme ručně, společnými silami hendikepovaných veteránů, klientů chráněných dílen a dobrovolníků. A důvodem našeho vzniku právě byla a zůstává pomoc současným válečným veteránům.

V Česku se po vzoru anglofonních zemí nosí vlčí mák. Zpodobnění této květiny si může pořídit každý, a to i vlastnoruční výrobou z papíru, látky nebo vlny. Úplně nejlepší je samozřejmě koupit vlčí mák od organizace, která veteránům pomáhá, případně je zapojuje i do výroby máků - takže od nás ;-)

​

Mák se zpravidla nosí na levé straně a je-li opatřen zeleným lístkem, měl by směřovat na 11. hodinu. Nosit se může už od konce října. A zatímco v Británii se máky nosí jen do 11. listopadu, resp. druhé listopadové neděle ("Remembrance Sunday"), v Česku se tradicí stává  nosit je po celý listopad. Žádné z těchto doporučení každopádně není závazné a záleží to čistě na Vás.

​

Dalšími možnostmi, jak vzdát hold, je naplánovat si na období Dne válečných veteránů návštěvu vojenského muzea nebo válečného památníku, kde můžete položit věnec s vlčími máky, zapálit svíčku nebo zanechat kamínek v naší výzvě #kaminkyproveterany. Budeme také rádi, když v místní škole, domově důchodců nebo kulturním domě uspořádáte besedu s veteránem. Podívejte se na naše osvětové a vzdělávací programy.

Ačkoli nás přirozeně těší, jak se listopadová tradice Dne válečných veteránů dostává do stále širšího povědomí, prožíváme současně jisté zklamání, že se ochota veřejnosti pomáhat veteránům smrskává jen na toto období a realizuje nákupem máků bez rozvahy, kdo a v čí prospěch je nabízí. Váleční veteráni totiž potřebují pomoc celoročně. Proto velice uvítáme, pokud si nastavíte pravidelný měsíční příspěvek a stanete se členy Klubu přátel veteránů.

Ve světě a vlastně už i u nás se pozvolna prosazuje tradice nošení vlčích máků v dalších barevných variacích. Zatímco bílá vyjadřuje touhu po míru a připomíná civilní oběti válek, tak fialová odkazuje na ty zvířecí, zejména služební psy a válečné koně. V Austrálii a na Novém Zélandu dokonce v roce 2019 přidali do kalendáře "Purple Poppy Day", resp. "War Animal Day". Oslava však připadá až na 24. února. V Británii (a vlastně i u nás) se zatím více vidí nošení červeného a fialového máku společně na Den válečných veteránů 11. listopadu. Této pěkné tradici jdeme naproti a nabízíme i dvě provedení fialových vlčích máků v našem dobročinném e-shopu.